|
|
Potřebnost sociálního pracovníka na základních školách.
PŘIBYLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na profesi školního sociálního pracovníka a jeho roli na základních školách. Cílem bakalářské práce je zjistit potřebnost sociálních pracovníků na základních školách, a zjistit, jaká by měla být jeho role z pohledu ředitelů a pedagogických pracovníků základních škol. Ve výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, ve které byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s pedagogickými pracovníky základní školy. Výběr výzkumného souboru byl realizován záměrným výběrem. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány do textové podoby elektronické verze. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí otevřeného kódování. Kódy následně byly přiřazeny k jednotlivým výrokům. Zpracováváním této bakalářské práce jsem si rozšířila obzory o profesi školního sociálního pracovníka, jeho roli a kompetencích na základních školách, a zjistila, jaký pohled na tuto profesi mají pedagogičtí pracovníci základních škol. Bakalářská práce může rozšířit povědomí o potřebnosti školního sociálního pracovníka a zvážit jeho zakotvení do legislativní sféry. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že si pedagogičtí pracovníci a jiní odborníci si dokáží představit fungování školního sociálního pracovníka na základních školách, a potvrdili, že v určitých sférách svého zaměření by byl na základních školách potřebný. Bylo zjištěno, že nízká praxe školních sociálních pracovníků v České republice ovlivňuje informovanost lidí o této pozici, a ti nedokáží s jistotou určit jeho přesnou roli na základních školách. Komunikační partneři si jeho roli dokázali v určitých sférách představit, ovšem bylo pro ně náročnější rozlišit hranici kompetencí školního sociálního pracovníka, aby nenastalo dublování jiných profesí, které fungují na základních školách.
|
|
|
Sociální znevýhodnění žáků středních škol - vliv znevýhodnění na vzdělávání a možnosti eliminace tohoto jevu
Zbořilová, Barbora ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním žáků středních škol se sociálním znevýhodněním. Představuje fenomén sociálního znevýhodnění v kontextu vzdělávání a současné legislativy. Dále popisuje aktuální situaci a příčiny rozvoje sociálního znevýhodnění, především roli rodiny a také se zabývá žáky a jejich rodinami ze sociálně vyloučených lokalit. V práci je vyčleněn velký prostor popisům projevů sociálního znevýhodnění ve škole, diagnostice sociálního znevýhodnění a specifickému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, především principům tohoto vzdělávání. Cílem této práce je demonstrace vlivu sociálního znevýhodnění na žáky středních škol a poukázání na možnosti řešení tohoto fenoménu v rámci školy, možnosti podpory při vzdělávání a roli školního sociálního pracovníka při eliminaci dopadů sociálního znevýhodnění na vzdělávání. Součástí práce jsou kazuistiky žákyň se sociálním znevýhodněním jako ukázka odborné a důležité práce školního sociálního pracovníka. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávání, sociální znevýhodnění, žáci se sociálním znevýhodněním, střední škola, sociální vyloučení, školní sociální pracovník
|
|
|
Potřebnost školního sociálního pracovníka v současném školství
HAJNOVÁ, Jitka
V bakalářské práci se věnuji potřebnosti pozice školního sociálního pracovníka. V současnosti je jejich činnost na škole i mimo ní rozsáhlá a postihuje komplexnost služeb - služby žákům, služby rodině a rodičům a služby pedagogickým pracovníkům i personálu školy. Cílem je poukázat na fakt, že školní sociální pracovník jako expert na sociální prostředí v něm umí vyhodnotit a řešit důležité vlivy. Škola je v ekosystému plně strukturovaný systém, kde je třeba pro docílení rovnováhy rozumět i subsystémům, jejich společenským hranicím, vzájemnostem všech vztahů a prvků. Proto by každá škola měla mít odborníka na sociální prostředí, který u jakékoli nerovnováhy dokáže správně analyzovat a hledat možnosti. Školní sociální práce by se měla stát integrální součástí všech škol. Při její absenci je řada činností takzvaně přehazována na pedagogy, kteří jsou již tak dost vytíženi. V literární části se zaměřím na vymezení základních kategorií(sociální práce, sociální pracovník, školní sociální práce, školní sociální pracovník, sociální pedagog, pedagog) a jejich kompetencí, případně náplně práce. Významnou pozornost budu věnovat skupinám dětí ve školním vzdělávání, které vzhledem ke svým problémům vyžadují zvýšenou pozornost. Zaměřím se na faktory ovlivňující jejich chování a úspěšnost ve vzdělání. Formou souhrnných tabulek a grafů četnosti žáků evidovaných ve statistikách MŠMT zpracuji data a vyvodím závěry. Argumentaci pro potřebnost školního sociálního pracovníka podpořím zapracováním vlastních zkušeností z praxe, vyvozenými závěry a případnými doporučeními. Rozsah 30- 40 stran
|
|
|
Školní sociální práce postoje rodičů žáků základních škol
PACÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je věnována tématu školní sociální práce. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají rodiče žáků základních škol názory na možné působení sociálního pracovníka na základních školách. Pojmy školní sociální práce a školní sociální pracovník jsou v České republice prozatím téměř neznámé. Chybí zde legislativní ukotvení školní sociální práce a také odborníci, kteří by se tímto tématem zabývali. Spolupráce s rodinou žáka je velice důležitou součástí školní sociální práce a proto je nezbytné dozvědět se více o názorech rodičů na tuto problematiku. K dosažení cíle práce byla použita kvalitativní strategie výzkumu a metoda polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořili rodiče žáků základních škol v Českých Budějovicích. Rozhovor byl uskutečněn s celkem 8 informanty. Získaná data byla vyhodnocována pomocí otevřeného kódování a jsou prezentována formou kategorizace dat. Výsledky výzkumu ukázaly, že většina rodičů žáků základních škol by ocenili pozici školního sociálního pracovníka fungujícího na škole. Nejčastěji by školního sociálního pracovníka využili při řešení problémových situací spojených s rizikovým chováním žáků a také při snaze získat informace o fungování školy. Rodiče se shodli na tom, že školní sociální pracovník působící na základní škole by byl užitečným přínosem do prostředí školy. Někteří rodiče ale uvedli, že si nejsou jisti, zda by byl potřebný, neboť na základních školách v České republice fungují pedagogičtí pracovníci, kteří dle názorů některých rodičů zastanou práci, kterou by mohl vykonávat školní sociální pracovník. Mohu ovšem s jistotou říci, že zavedení pozice školního sociálního pracovníka na základních školách by mělo pozitivní dopad do prostředí školy.
|
|
|
Prevence v sociální práci a ve školním prostředí
Machačová, Julie ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na prevenci v sociální práci a ve školním prostředí. Dále uvádí možnost mezirezortní spolupráce prostřednictvím zavedení pozice školního sociálního pracovníka. Práce se opírá o školní šikanování jako o jednu z forem rizikového chování. Teoretická část přibližuje jednotlivá témata (sociální prevence, prevence ve školství, školní sociální pracovník a školní šikanování). Praktická část s využitím tzv. zakotvené teorie popisuje názory vybraných kompetentních pedagogických pracovníků, zástupců rodiny a zástupců sociální práce na zapojení a spolupráci možných zúčastněných rolí při prevenci školního šikanování. Klíčová slova: sociální prevence, prevence v sociální práci, školní sociální pracovník, školní primární prevence, šikana, mezirezortní spolupráce
|
|
|
Sociální znevýhodnění žáků středních škol - vliv znevýhodnění na vzdělávání a možnosti eliminace tohoto jevu
Zbořilová, Barbora ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním žáků středních škol se sociálním znevýhodněním. Představuje fenomén sociálního znevýhodnění v kontextu vzdělávání a současné legislativy. Dále popisuje aktuální situaci a příčiny rozvoje sociálního znevýhodnění, především roli rodiny a také se zabývá žáky a jejich rodinami ze sociálně vyloučených lokalit. V práci je vyčleněn velký prostor popisům projevů sociálního znevýhodnění ve škole, diagnostice sociálního znevýhodnění a specifickému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, především principům tohoto vzdělávání. Cílem této práce je demonstrace vlivu sociálního znevýhodnění na žáky středních škol a poukázání na možnosti řešení tohoto fenoménu v rámci školy, možnosti podpory při vzdělávání a roli školního sociálního pracovníka při eliminaci dopadů sociálního znevýhodnění na vzdělávání. Součástí práce jsou kazuistiky žákyň se sociálním znevýhodněním jako ukázka odborné a důležité práce školního sociálního pracovníka. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávání, sociální znevýhodnění, žáci se sociálním znevýhodněním, střední škola, sociální vyloučení, školní sociální pracovník
|
|
|
Školní sociální pracovník - postoje pedagogických pracovníků základních škol
HODKOVÁ, Eva
V této bakalářské práci se zabývám tématem školní sociální práce a jejím cílem bylo zjistit postoj pedagogů základních škol k pozici školního sociálního pracovníka. Dílčím cílem pak bylo zjistit názor pedagogů na to, zda by funkce školního sociálního pracovníka měla pozitivní dopad na fungování školy a její zdravé sociální klima. Školní sociální práce a školní sociální pracovník jsou v českém prostředí zatím málo známými pojmy. V praxi nejsou zavedeny a legislativně ukotveny. Ojediněle se vyskytuje obdobná pozice na některých základních školách spíš komunitního typu. V posledních letech se o zavedení školního sociálního pracovníka do škol mluví častěji, zatím však pouze v akademické rovině. V teoretické části bakalářské práce jsme se proto věnovala zmapování školní sociální práce ve světe, kde již řadu let školní sociální pracovníci na školách pracují. Nejdelší historii v této oblasti má USA, proto jsem velkou část první kapitoly věnovala právě historii a také současnosti americké školní sociální práce. Počátky sociální práce v USA se datují do roku 1877 s přijetím zákona o dětské práci a později se zákonem o povinné školní docházce. Tehdejší hlavní činností pracovníků byl dohled nad školní docházkou. Později po oficiálním zavedení sociální práce do škol se jejich pravomoc rozšiřovala. V současnosti je jejich činnost na škole i mimo ní rozsáhlá a postihuje podle americké Asociace školních sociálních pracovníků tři základní okruhy služeb: služby studentům, služby rodině a rodičům a služby personálu školy. Kromě USA se školní sociální práce vyvíjela taky v Evropě. V další části první kapitoly se věnuji stručně Anglii a Německu a Slovensku. Na Slovensku je historie školní sociální práce nejkratší, ale vzhledem k naší společné historii a podobného vzdělávacího systému asi pro sbírání zkušeností nejzajímavější. V druhé kapitole teoretické části se zabývám popisem českého vzdělávacího systému a analýzou současného stavu na základních školách. Nastiňuji také vývoj poradenských služeb, vznik nových pracovních pozic jako je metodik prevence, výchovný poradce. V této kapitole jsem se snažila také popsat konkrétní aktivity MŠMT, které vedou formou národních projektů částečně hrazených z ESF k zvýšení výchovné a preventivní funkci školy, k rozvoji poradenských služeb a zvyšování odborností a kompetencí pedagogických pracovníků. V praktické části práce jsem měla zjišťovat názor pedagogických pracovníků na zřízení nové pracovní pozice školního sociálního pracovníka. Pro výzkum jsem použila strategii kvalitativního výzkumu a metodu polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořili pedagogové základních škol z Kraje Vysočina. Celkem se mi povedlo uskutečnit rozhovory s 21 respondenty. Při vyhodnocování rozhovorů jsem použila metodu vytváření trsů. Výsledky výzkumu naznačují, že školní sociální pracovník by byl vítaným členem týmu, ale už není zcela jednoznačné, zda je v současné době potřebný. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal v době zavádění "Společného vzdělávání" do škol, učitelé vnímali potřebnost jiných profesí. Na dílčí otázku práce by se však dalo odpovědět, že pokud by byl na škole školní sociální pracovník, tak by jeho práce měla pozitivní dopad na celkové klima školy.
|
|
|
Školní sociální pracovník-postoj ředitelů základních škol
FENIGBAUEROVÁ, Nela
Bakalářská práce se zabývá tématem školní sociální práce, kromě teoretických poznatků, mapuje i vnímání této oblasti sociální práce řediteli základních škol v Jihočeském kraji. Školní sociální práce je celosvětově rozšířená a sociální pracovníci nabízí školám širokou škálu služeb. Mezi tyto služby patří například nácvik dovedností, poradenství pro jednotlivce, skupinu i rodinu, krizová intervence, návštěvy v domovech žáků, podpora vzdělávání, podpora rodičů a advokacie pro studenty a rodiny (Allen-Meares a kol., 2013). V roce 2006 školní sociální práce oslavila 100 let, coby samostatná profese. Souběžně s vývojem se rozvíjelo i mnoho způsobů, jak ji praktikovat, tzv. modely školní sociální práce (Mizrahi a Davis, 2008). Ne vždy se však hovořilo o školní sociální práci, nebo-li school social work, ve svých počátcích byly sociální pracovníci tzv. "visiting teachers", kteří kontrolovali zejména školní docházku(Allen-Meares, 2000). Školní sociální práce je realizována ve 4 základních modelech. Tyto modely ve svých knihách popisují například slovenská autorka Skyba (2015), Allen-Meares (2000, 2013), Mizrahi a Davis (2008) nebo i Tokárová a Matulayová v knize Matouška (2013). I přes velmi zajímavou a bohatou historii školní sociální práce ve světě, u nás tento obor stále nemá široké uplatnění(Skyba, 2015). Cílem praktické části práce bylo zjistit, jaký postoj zaujímají ředitelé vybraných základních škol k pozici školního sociálního pracovníka. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jak ředitelé škol vnímají školskou sociální práci? 2. Jakou mají ředitelé škol představu o náplni práce školních sociálních pracovníků? 3. Jaký je názor ředitelů ZŠ na předpokládaný vývoj školské sociální práce v ČR? Smyslem práce bylo zjistit a poukázat, v jaké míře jsou ředitelé základních škol informováni o oblasti školní sociální práce. Pro výzkum byla využita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen 18 řediteli základních škol v Jihočeském kraji. Dalším kritériem byl výběr pouze jedné základní školy z jednoho daného města. Základní školy zahrnovaly vždy třídy od první až do deváté. Získaná data byla posléze analyzována za použité metody vytváření trsů. Tyto trsy, či okruhy byly sestaveny na základě stanovených výzkumných otázek. Školy byly rozděleny do několika skupin, podle počtu žáků, kteří ji navštěvují. Z výsledků však nevyplynulo, že by počet žáků na škole měl vliv na názory či znalosti ředitelů o školní sociální práci. Z výsledků vyplynulo, že názory a odpovědi ředitelů nejsou závislé na počtu žáků, kteří školu navštěvují. První okruh, týkající se informovanosti o školní sociální práci ukázal, že 11 z 18 informantů již o sociální práci slyšelo, což je jistě pozitivní zjištění. Jejich znalosti však byly pouze okrajové, ani jeden z ředitelů neuvedl, z jakých zdrojů se o školní sociální práce dozvěděl. Druhý okruh, který mapoval představu ředitelů o náplni práce, ukázal, že převážná většina považuje jako hlavní náplň práce spolupráci se žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí a práci s rodinami. Třetí okruh se týkal potřebnosti a budoucího vývoje. 14 z 18 tuto oblast sociální práce považuje za potřebnou a vnímá jako pro školu důležitou. To je příznivé pro další budoucí vývoj a rozšíření povědomí o profesi školního sociálního pracovníka. V převážné většině odpovědí také zaznělo, že se školní sociální práce u nás dále rozvíjet bude. Vypracovaná bakalářská práce a poznatky z ní mohou sloužit jako informační materiál pro pracovníky škol i laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.